V době podání stížnosti jme navázali spolupráci s psychologem DČ, kam chodila naše dcera na terapie, které jsme platili ze svého. Naše dcera i celá rodina jsme potřebovali klid, čas a podporu na zotavování se, přičemž Oddělení péče o rodinu a děti nás zatížilo dalšími represemi protahováním soudního řízení, kde se zajímalo o množství absence, délku absence, dobu než rodiče absenci omluví, zda absence omlouvá otčím nebo matka a s jakým zpožděním, byť se nejednalo o povinnou školní docházku. a dalšími Naše dcera navštěvovala školu, kterou si sama vybrala, kterou jsme my rodiče platili, přičemž jsme nikdy od státu nepobírali žádné sociální dávky (ani přídavky na děti). O naše děti jsme vždy řádně pečovali, věnovali se jim, podporovali je ve vybraných aktivitách a hledali nejlepší způsoby jejich podpory v naší společnosti, která se ukázala býti ne vždy respektující a podporující.
Věděli jsme, že nabytím plnoletosti se ze dne na den přestane Oddělení péče o rodinu a děti o naši dceru zajímat, a byť to pro nás na jednu stranu bude úleva a budeme se moci více soustředit na efektivní řešení každodenních rodinných a životních situací, přinášelo nám to také vyčerpání a pocit hořkosti z působení orgánů, které jsou zřízeny na pomoc dětem a jejich rodinám.
Bude nám určitě nějakou dobu trvat, než se nám podaří pomoci dostatečně posílit důvěru nás i naší dcery v positivní společnost. Věříme, že ještě není pozdě.
Uvědomujeme si, že naše školství, jakož i sociální, zdravotnický, zejména psychiatrický systém si vyžaduje reformu zaměřenou na spolupráci, ochranu a podporu.
Byli bychom rádi, pokud by tento náš životní příběh byl také inspirací a motivací k tolik potřebným změnám, aby každý, kdo pomoc hledá, ji skutečně našel, a aby byl vyjádřením lítosti nad všemi, kteří pomoc nenašli, za ty roky jsme jich potkali nemálo.
P.S.1 Není to poprvé, co naše rodina působením těch, kteří jsou zřízeni pro pomoc rodinám a dětem čelila svízelné životní situaci. Před dvanácti lety, když se mělo narodit naše třetí dítě, jsem podstoupila „preventivní„ odběr plodové vody z důvodu věku, aniž bychom byli plně informováni. U odběru došlo k poranění nohy naší nenarozené dcery a k následným komplikacím, které byly lékaři zlehčovány a vedly až k předčasnému narození naší dcery ve 24. týdnu těhotenství, na hranici životaschopnosti. Vše nakonec dobře dopadlo, nicméně nás to vedlo k vymanění se ze systému, který není partnerský a respektující, neboť na naši rodinu působí jako nefunkční a poškozující. Intenzivně se věnujeme aktivitám vedoucím k informované svobodné volbě. Zdravotní služby využíváme pouze z důvodu povinných lékařských prohlídek, povinných očkování a obstarávání razítek pro školní a jiné organizace, které je vyžadují jako absurdní důkaz zdravotního stavu dítěte.
PS2 Sebenáročnější životní situace nás vedou k hledání toho positivního. V případě naší dcery, pro kterou hledáme pomoc, to je poznávání krás naší země, přírody a usilovného hledání toho dobrého, co v lidech díky Bohu je.